Seznam rubrik
  Vyhledávání

Vyhledat text

  Kontakt
Kateřina Lerlová
Pod Kopcem 6, Praha 4, 147 00
KaTachyon@seznam.cz
mobil: 608 261 592
  Hlavní menu
Hlavní stránka
Seznam rubrik
Kalendář
Download
Ankety
Odkazy
TOP 15
Online kurzy

Rozšířené vyhledávání

RSS

Právě se děje:
Protože nejsem schopná zabezpečit, že se mi nikdo nenabourá do systému a nezneužije emailové adresy, kterými se čtenáři přihlašuji, všechny jsem smazala a tu možnost zrušila. Některé články, které byly jen pro registrované čtenáře s rozšířením práv, tak zůstanou nedostupné.

Nic není nemožné, když člověk trochu chce a hodně maká.
Rozcvička a docvička
Rozcvička patří před každý sportovní výkon. Všichni vědí, že je potřeba. Někdo dokonce i proč a jak. Ale když jsem přes Google hledala, co se o ní na internetu píše, musela jsem si nakonec otevřít článek u sebe na blogu a usoudit, že je na čase update.

Pěkně jsou informace shrnuté v e-booku od Carolyn McIntyre Warm Up and Cool Down of the Canine Athlete a kdo neovládá angličtinu, tak neméně hodnotné informace získá z knížky Péče o psího sportovce, kterou vydalo nakladatelství Plot. Nelekněte se, že tam kapitola o rozcvičce a docvičce není, najdete je pod doslovným překladem "Zahřívání a uvolnění". Rovněž jsem se nechala po mnoho let inspirovat článkem od Diane Goodspeed a Petry Ford, který vyšel v říjnovém čísle Clean Runu 2010 pod názvem Winning Warm Ups.

PROČ
Zkuste se sami postavit na startovní čáru závodu na dvě míle rovnou poté, co vylezete z auta. Nikdo neočekává od vrcholových sportovců, že ty vrcholové výkony budou podávat bez přípravy. Ve psích sportech většinou podává pes větší fyzický výkon, než jeho psovod, a někdy si tak psovod neuvědomí naplno, jak je fyzicky namáhavé vyletět po áčku nahoru a dolů, proplést se slalomem nebo se obtočit kolem bočnice a vznést se nad tyčku. I v takové obedience a sportovní kynologii, kde pes rádoby převážně jen chodí u nohy očekává rozhodčí, že na přivolání, na vyslání i pro aport poběží maximální rychlostí, ze které se pak okamžitě zastaví v pozici.

Tělo potřebuje určitou dobu přípravy na to, aby mohlo podávat maximální výkon. Cílem rozcvičky je:
- zvýšení srdeční a dechové činnosti
- tím se po těle rozvádí větší zásoba kyslíku ke svalům
- zvýší se teplota svalů a tím se zlepší jejich protažitelnost
- zvýší se teplota kloubů a tím se zlepší funkce "maziva" mezi kloubními plochami
- zlepší se rozsah pohybu v kloubech, tělo je pružnější
- zrychluje se vedení nervového impulzu ke svalům, svaly mohou reagovat rychleji

Mimo to má rozcvička velký význam pro mentální soustředění. Když jdete na start se psem, který jen čuchá okolo, rozhlíží se po všech psech a přemýšlí, co by šel všechno prozkoumat, tak se nedá očekávat ani žádný zvláštní výkon v závodě. Rozběháním nejen připravíte tělo na to, že se bude dít něco zvláštního, ale začne dávat pozor i pes. Nedávno jsem pozusovala na dvojzkouškách a nestačila se divit nesoustředěnosti jedničkových psů na první trati. Bloudili po parkuru, míjeli překážky, nereagovali na povely psovodů. V druhém parkuru ale většina těch psů běžela když ne bez chyby, tak rozhodně o mnoho lépe. Je samozřejmě možné, že jim druhý parkur více sedl, ale spíš si myslím, že psi začali dávat větší pozor.

JAK
Ráda dělím rozcvičku na tři fáze - zahřátí, aktivní protahování, specifické cviky.

1) Zahřátí
Rozcvička začíná postupným zrychlováním chůze až do lehkého klusu, kdy pes začne dýchat s otevřenou tlamou. Když vytáhnete psa z auta nebo z klece, dejte mu chvíli, aby si okolí pročuchal a vyvenčil se. Postupně po něm budete chtít chůzi bez zastávek, až zrychlíte do klusu. To může zabrat pět nebo deset minut, podle toho, kolik dáte psovi času na venčení.

2) Aktivní protahování
Aktivní protahování se od pasivního liší tím, že se pes protahuje sám, kdežto při pasivním protahování ho někdo vezme a sval protáhne za něj. Ideální je protáhnout velké svalové skupiny kolem kořenových kloubů (lopatka + rameno, kyčelní kloub) a páteře. Pokud má pes ale za sebou nějaké zranění, dost pravděpodobně by ještě potřeboval speciální cviky na proažení - raději to s někým zkonzultujte osobně.

Cviky na protžení svalů předních nohou: podávání pacek, poklona, úkroky předními.

Cviky na protažení svalů zadních nohou: podávání zadních pacek (dopředu, dozadu), natážení se nahoru (opření se o psovoda/strom).

Cviky na protažení svalů podél páteře: otočky, slalom mezi nohama, obíhání (psovoda, stromu), natahování se ve stoje za pamlskem (u ramene, pod hrudníkem, nad hlavou, u posledního žebra, kyčelního kloubu, kolene, prstů).

Celou protahovací sérii je vhodné projet v jedné nebo ve dvou sériích.

3) Specifické cviky
V téhle fázi je vhodné zaměřit se na pohyby podobné nebo stejné, jaké po něm budete chtít v daném sportu. Tělo už tak budete chystat na maximální výkon, který má pes v tréninku nebo závodě podat. V agility to například zmanená, že budete psa startovat z odložení k běhu za hračkou, necháte ho obíhat nějaký strom nebo sloupek, vezmete ho na rozeskakovací překážku nebo bude skákat přes nohu, trénovat rychlé zastavování, jako by pes zastavoval na zóně. V dogdancingu nebo obedienci to mohou být cviky, které jsou pak v sestavě. Ve flyballu sprinty, ve frisbee různé skoky.

Po rozcvičení by pes měl měl jít do akce ideálně do pěti minut. Pokud tedy dojde ke zdržení, například se na place něco upravuje nebo hodnocení rozhodčí trvá déle, než jste čekali, snažte se udržet psa po celou dobu v pohybu, jinak o všechny výhody rozcvičení přijdete.

Konkrétní podoba rozcvičky je velmi individuální. Zbrklí psi budou spíš potřebovat udržet soustředění, takže zvolíte spíš cviky vyžadující přesnost, třeba pivoty u nohy, trefování se packami na malé targety a podobně. Flegmatičtí psi budou spíše potřebovat udržet v pohybu - různé honičky, přetahování se o hračku, aportování hračky. Délka rozcvičky je taky velmi individuální, podle kondice psa, počasí (teplo/zima), typu sportu. Rychlejší sporty vyžadují spíše delší rozcvičku, která postupně graduje (10 minut, ale klidně i 20), kdežto vytrvalostní sporty žádnou zvláštní rozcvičku nevyžadují - pokud jde například o dogtrekking, kde se pes zahřeje chůzí postupně sám. Musíte vyzkoušet, co vám sedí nejlépe.

Docvička

Docvička je závěr cvičení, kdy se má zase všechno vrátit do klidového stavu. Svaly se při námaze zkracují a je dobré je zase uvolnit. Postupně se má uklidnit zrychlené dýchání i srdeční tep a i pes se má připravit mentálně na odpočinek a regeneraci do příští zátěže.

Docvička může být podobná rozcvičce, ale cviky děláte s menším počtem opakování a nižší intenzitě. Se psem si za odměnu pohrajete, pokud si hraje rád, a postupně ho necháte vychodit. Je dobré udržovat ho v pohybu a teprve po několika minutách ho nechat zastavovat a čuchat si. Můžete provádět stejné cviky pro aktivní protažení. Docvička by měla trvat alespoň 5-10 minut, ale klidně i 20 minut.

Statické protahování
Teď pár slov o statickém protahování. Pes v klidu stojí nebo ještě lépe leží na boku a nechá se od psovoda protáhnout. Doporučuje se psa protahovat 2-3x týdně (ale klidně i denně), ale je tu riziko, že psovod protažení přežene. Navíc statické protahování zpomaluje stah svalu a snižuje jeho sílu, takže u silových sportů (což jsou i všechny sprinterské sporty) zhoršuje výkonnost a to může přetrvávat i 24 hodin! Takže v případě závodního dne je statické rpovedení vhodné až po posledním běhu, v případě dvoudenních závodů až na konci víkendu. Staticky se nemají protahovat vychladlé svaly, takže je potřeba ho udělat nejpozději 20 minut po výkonu.


| Informační e-mail | Vytisknout článek |
| Autor: KaTachyon | Vydáno dne 26. 12. 2018 | 78 přečtení | Počet komentářů: 0

K tomutu článku nebyl doposud přiřazen žádný komentář!

 

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server