Seznam rubrik
  Vyhledávání

Vyhledat text

  Kontakt
Kateřina Lerlová
Pod Kopcem 6, Praha 4, 147 00
KaTachyon@seznam.cz
mobil: 608 261 592
  Hlavní menu
Hlavní stránka
Seznam rubrik
Kalendář
Download
Ankety
Odkazy
TOP 15
Online kurzy

Rozšířené vyhledávání

RSS

Právě se děje:
Protože nejsem schopná zabezpečit, že se mi nikdo nenabourá do systému a nezneužije emailové adresy, kterými se čtenáři přihlašuji, všechny jsem smazala a tu možnost zrušila. Některé články, které byly jen pro registrované čtenáře s rozšířením práv, tak zůstanou nedostupné.

Nic není nemožné, když člověk trochu chce a hodně maká.
Být sám sebou, to stačí

Někdy, když jdu večer brzy spát a ráno mám pak dost morálních sil, abych vstala v půl páté, tak stíhám ještě s každým psem pět minut cvičit, než vyrazím do práce. Když nemám dost morálních sil, tak vstávám později a spokojím se s tím, že je pozoruji při hraní a s každým se před odchodem pomazlím. Pak mě ale pronásledují výčitky, že jsme nenaučili žádný nový trik, že Evelýna ještě pořád neumí zóny a Aygo nenajde každou skořici. Nejspíš tak mrhám jejich talentem, s takovýmhle přístupem už nikdy nezískají žádný titul.



A někdy mi to přijde vtipné, že mi nějaký potenciální úspěch ve sportu dělá vrásky na čele. Zejména, když si vzpomenu na příklad Františka Šusty "jednička je jen čára na papíře". Z nějakého důvodu je okolím vnímáno a oceňováno, když ve školce na vánoční besídce hraje dítě langustu nebo když trochu starší dítě získá vysokoškolský titul. Už samotná otázka "čím chceš v životě být" nám podsouvá přesvědčení, že když nebudeme něčím, tak budeme ničím. Že nějakou hodnotu máme jen v případě, kdy to uzná za vhodné nějaká vnější autorita. Ale jak nezasadíš strom, nepostavíš dům, nemáš dítě a nejedeš na dovolenou do Chorvatska, tak nestojíš za nic.

A jako by se tyhle představy přenášely na psy. Tituly z výstav, poslušnosti nebo sportovní výkony jsou z nějakého důvodu důležité a stávají se měřítkem hodnocení kvality jedince. A čím více, tím lépe. Zajímalo by mě proč? Samozřejmě to tak nemají všichni, ale protože jsem měla od začátku psa "na sport" a pohybovala jsem se v tom závodním prostředí, tak jsem vyrůstala s tím, že nějaký pes "je lepší", protože třeba lépe skáče, rychleji běží po kladině nebo je schopný se trefit do slalomu. Pominu-li, že pes to dělá tak nejlépe, jak je za daných okolností schopný a jak ho na to člověk pripravil, tak ani to, jestli přijde nebo nepřijde na zavolání, nijak nedefinuje, jestli je horší nebo lepší. Je to pes. Má svoji hodnotu už tím, že existuje. Také člověk má hodnotu sám o sobě, nemusí ji nikomu dokazovat. Se psem, který přijde na zavolání, je život jednodušší a bezpečnější, ale ne nutně "lepší".

Pes nemusí být nutně "něčím". Je psem. To stačí.


| Informační e-mail | Vytisknout článek |
| Autor: KaTachyon | Vydáno dne 01. 12. 2016 | 2585 přečtení | Počet komentářů: 0

K tomutu článku nebyl doposud přiřazen žádný komentář!

 

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server