Seznam rubrik
  Vyhledávání

Vyhledat text

  Kontakt
Kateřina Lerlová
Pod Kopcem 6, Praha 4, 147 00
KaTachyon@seznam.cz
mobil: 608 261 592
  Hlavní menu
Hlavní stránka
Seznam rubrik
Kalendář
Download
Ankety
Odkazy
TOP 15
Online kurzy

Rozšířené vyhledávání

RSS

Právě se děje:
Protože nejsem schopná zabezpečit, že se mi nikdo nenabourá do systému a nezneužije emailové adresy, kterými se čtenáři přihlašuji, všechny jsem smazala a tu možnost zrušila. Některé články, které byly jen pro registrované čtenáře s rozšířením práv, tak zůstanou nedostupné.

Nic není nemožné, když člověk trochu chce a hodně maká.
MČR border collií 2012

Konečně nějaký nehobití agilitní příspěvek! Border collie mají vlastní mistrovství, uzavřené ostatním plemenům, a nikoho se mi zatím nepovedlo přesvědčit, že je Aygo borderka do small. Jinak to ale bylo super, krásný kemp, hned vedle zámecký park, prima rozhodčí.

Žejko Gora staví Jumping Speciál



Páteční hry
Mistrovství začínalo v pátek odpoledne hrou Power & Speed, což představuje parkur složený z poloviny hlavně zónovkami, z poloviny jumpingem. Zónovková část se nestopuje, takže to dává týmu možnost v klidu si vypracovat zóny a prověřit si třeba start skutečně až na slovní povel. Pokud pes neudělá v první části žádnou chybu, tak se mu pak měří čas (a počítají chyby, odmítnutí a diskvalifikace) v druhé jumpingové části a podle výsledků se pak určuje pořadí. S Wayem jsem se na hru nepřihlásila, už ani nevím proč, ale protože táta nemohl z práce přijet dřív než večer, tak jsem šla s Qarkem mimo soutěž jako doskokan. Za celé mistrovství jsem byla v tu chvíli snad nejvíc nervózní, protože jsem s Qarkem do té doby ani jednou neběžela, neznám jeho povely, ani styl. Na jedničky se akorát rozpršelo, takže jsem se dost bála, že nejen zkazím provedení zón, ale někde ho i zraním. Nakonec ani na jedno nedošlo, na zónách zastavil krásně, po houpačce jsme to pak raději vzali do cíle.

Sobotní první kola
V sobotu se běhají dva speciální běhy (kvalifikační do finále) a první kola mistrovství A1 a A2 + A3, družstev, Oldies a jeden běh štěňat.

Byla jsem upřímně ráda, že neběhám v normálních kategoriích a už vůbec ne se dvěma psy, protože udržet v hlavě, kdo jde po kom na kterém parkuru na mě bylo trochu moc. Už jen z přebíhání mezi parkury a chatkou pro psy a se psy jsem si natáhla dva svaly. Navíc různé přesuny psů nebo doplňování chybějících týmů do startovky hodně snižovalo přehlednost kdo má být kde. Bára běhala s Rohanem asi tak pět psů po Nyxovi, navíc jí do parkuru vběhl pes, tak šla parkur znovu a těsně před cílovou rovinkou jí nohy už nepodržely.

Před pádem

Way startoval jen v Oldies, jeden běh denně se mi pro něj zdál tak akorát. Když jsem viděla, že se po odběhnutí posledního psa v jumpingu speciálu všichni pomocníci zvedli a zmizeli z parkuru, zeptala jsem se Zejlka, jestli by nechtěl pomoci s přestavbou na Oldies. Bála jsem se, že jinak bychom to buď neběželi vůbec, nebo by to chudák Žejlko i s bolavým kolenem musel stavět sám. Musel parkur vymýšlet přes noc, protože se dozvěděl jen den předem, že by ho měl posuzovat. Ani mu pořadatel neřekl pravidla pro kategorii Oldies. Naštěstí nejsou tak odlišná, sice je pro psy starší osmi let, ale jediná úleva jsou nižší skoky a nepřítomnost víceskoků a dvojité překážky. Každopádně mírnou úpravou udělal Žejlko pěkný a běhavý parkur.

Teď bych udělala malou odbočku k době před borderkami. Už jsem psala, že jsem si pořídila knížku od Daisy Peel (mimochodem vítězka letošního WAO) a moc se mi líbila. První, na co bychom se měli sami sebe zeptat je "Proč jsem vlastně tady?" Není to žádná metafyzická otázka, naše cíle prostě ovlivní naše chování a tím pádem i výsledky. Měla jsem za cíl hlavně si zaběhat a bavit se, ale pak mě napadlo, že zbytečně budu brzdit Wayovy možnosti. Takže novým cílem bylo užít si běh a mít maximálně chybu na áčku.

jumping speciál

Celý běh byl veselý, naštěstí já mám prudce inteligentního psa, takže když jsem byla líná na krok a nabíhal do slalomu z druhé strany, stačilo jen houknout povel, Way dupl na brzdu a tyčku oběhl ze správné strany. Víceméně bez vedení, ale taky bez chyby doběhl až do cíle, ukázalo se, že jsme dokonce skončili na prvním místě.

Odpoledne v sobotu se běhalo mistrovství jednotlivců a družstev, Bára s Nyxem v A1 byla v první desítce, chytili jen odmítnutí na slalomu jako skoro všechny jedničkové týmy (ze skoro rovného tunelu slalom míjeli dříve, než si všimli, že tam nějaký je), táta s Qarkem o něco níže, v A2+3 ještě Bára s Rohanem skončila s čistým štítem taktéž v první desítce. Ve družstvech pár chyb chytili, ale Qark i GRka doběhli bez diskvalifikace.

Nedělní finále
Nedělní program byl dosti prapodivný - nejprve se běhalo mistrovství Oldies, pak Tachyon Trophy A1 a A2+3, pak družstva, MR A2+3, finále Speciálu a nakonec MR A1. Ukázalo se, že to je zkopírovaný program z minulého roku, který jsme tak ale měli z toho důvodu, že švýcarská rozhodčí Bea Tanner potřebovala v Praze stihnout letadlo. Letos už nikdo na letadlo nespěchal, ale program zůstal zpřeházený.

Nicméně jsme díky tomu šli na řadu hned z kraje. Přiznám se, že už jsem trochu křičela, když jsem viděla, že výška překážek pro Oldies je jako pro veterány. Už v pátek jsem se dožadovala, aby byla dodržovaná pravidla uvedená v propozicích, ve hře jsem neběžela, a ostatním závodníkům to nevadilo, tak to byla jejich věc. Ale i když chápu, že Oldies není kdovíjak prestižní kategorie, dokáže mě vytočit, když někdo ani neví, podle jakých pravidel závody pořádá. Trvala jsem na tom, aby bylo regulérní i áčko, což ale nechtěla použít Gabi a raději ho v parkuru nahradila dálkou.

A tak se stalo, že jsme přišli o jedinou překážku, kde by měl Way na 100% skočenou zónu.

Ještě trochu odbočím k době přípravné, protože o výsledku na parkuru nerozhoduje jen být ve správnou chvíli na správném místě u překážek, ale hlavní roli má příprava v tréninku na překážkách i mimo ně. Už ani nevím, od kdy se datují moje potíže s odložením na startu, nejspíš od prvních závodů. Na to téma jsem napsala několik článků do časopisů a vedla několik seminářů. Ještě minulé MR BCCCZ jsem všechny starty měla letmé. Letos jsem si říkala, že kvůli dvěma běhům se nebudu s odložením stresovat, kdyby vstal, musela bych zahodit běh. Jenže při tréninku se ukázalo, že po letmém startu trvá dvě až tři překážky, než se srovná. Takže jsem se rozhodla jít do odložení. Way ani nepřemýšlel o tom, že by se měl zvednout, takže jsem nebyla tak úplně vedle, když jsem odložení přeučovala.

Agility pro Oldies bylo krásně prostorné a nakonec ho tři týmy, které měly čistě i jumping, zaběhly bez chyby, Way opět nejrychleji z nich. Stal se tak mistrem Oldies a jsem na něj moc pyšná. Vážně by mě zajímalo, jak si po panu Dokonalém budu zvykat na Úžasňáka.

Po odběhnutí Tachyon Trophy, poslední kvalifikační šance závodů, se na jednom parkuru postavil jumping družstev, na druhém MR jednotlivců A2+3. Gabi špatně informovali a myslela si, že staví finální agility, takže vyšel poměrně náročný parkur, který byl pro mnoho týmů oříškem. Ale ukázalo se, že zkušení se s ním dokážou popasovat, bez ztráty květinky ho zaběhla i Bára s Rohanem. Mít čistý štít z obou kol se podařilo ještě třem dalším družstvům (Martina s Cage, Lucka s Neem, Terka s Nice). Bára nakonec skončila celkově na čtvrtém místě, což zamrzí, ale vzhledem k tomu, že Rohanův brácha běhal jen v Oldies, mi to přijde jako solidní výsledek.

Bára s Nyxem z družstva Rubínci

Jumping družstev od Pavla Vakoniče nebyl až tak obtížný, ale stejně mělo družstvo GR & Q (Honza s Gondorem, Bára s Rohanem, táta s Qarkem) smůlu, protože ač neměli žádný disk z prvního kola, na jumpingu se táta s Qarkem drželi do poslední chvíle, až pak minuli předposlední překážku a Qark si doběhl pro míček. Ovšem vedoucí družstvo Amigos Borderos (Martika a Kessy, Radanka a CD, Honza a Pipin) ukázalo, že jsou vyběhaní a jen tak je něco nerozhodí, bez chyby dokončili i druhé kolo a tak se stali jednoznačnými mistry.

Do finále speciálního závodu se týmy kvalifikovaly ze speciálních běhů, takže se daly očekávat super výkony na náročném parkuru. Borderky po parkuru svištěly jako vítr, radost na to koukat.

Poslední se běželo mistrovské agility pro jedničky od Žejlka, týmy měly smůlu, že začalo pršet a všichni se vydali balit, na parkuru bylo ještě méně pomocníků, než obvykle (= zaskočili za ně obětaví závodníci), zónovky zmokly a klouzaly. To se stalo osudným několika týmům, přestože byl na kladinu skoro rovný náběh, viděli jsme několik nepěkných pádů. Jeden se nevyhnul ani Bářa s Nyxem, kteří skončili v první desítce (byť s odmítnutím z jumpingu), i když nekulhal, tak se Bára raději rozhodla neriskovat zranění, které kvůli adrenalinu v krvi nemuselo být patrné, a z parkuru odešla. Snad jim to vyjde příští rok ve dvojkách. Větší štěstí měla Nyxova a Qarkova sestřička Pepina, agility zaběhly čistě a skončily s Katkou celkově na druhém místě (také měli trestné body z jumpingu).

Dokonce i vyhlášení výsledků jsme se dočkali, dostali jsme dřevěné plaketky (alespoň ty šťastnější z nás, někomu je zase sebrali a vyměnili, neb zmatek nebral konce), po chvíli manévrování se i putovní pohár podařilo předat správnému vítězi, a mohli jsme se vydat na cestu domů. Alespoň, že víkend pejsky zmohl natolik, že příliš neotravovali.

Aygo se rozhodl, že chce spát na kleci

P.S.: Ani Aygo nezahálel, když byl klid, tak byl vyražen na obíhání stromů nebo skákání, i přetahování na stole jsme si vyzkoušeli, čímž jsme si splnili domácí úkol do Zuzančiných Zón.


| Informační e-mail | Vytisknout článek |
| Autor: KaTachyon | Vydáno dne 06. 06. 2012 | 5086 přečtení | Počet komentářů: 0

K tomutu článku nebyl doposud přiřazen žádný komentář!

 

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server