Seznam rubrik
  Vyhledávání

Vyhledat text

  Kontakt
Kateřina Lerlová
Pod Kopcem 6, Praha 4, 147 00
KaTachyon@seznam.cz
mobil: 608 261 592
  Hlavní menu
Hlavní stránka
Seznam rubrik
Kalendář
Download
Ankety
Odkazy
TOP 15
Online kurzy

Rozšířené vyhledávání

RSS

Právě se děje:
Protože nejsem schopná zabezpečit, že se mi nikdo nenabourá do systému a nezneužije emailové adresy, kterými se čtenáři přihlašuji, všechny jsem smazala a tu možnost zrušila. Některé články, které byly jen pro registrované čtenáře s rozšířením práv, tak zůstanou nedostupné.

Nic není nemožné, když člověk trochu chce a hodně maká.
C.S.I. Motěšice 12. - 13. 3. 2011
Po neuvěřitelné pětiměsíční pauze (nejdříve regenerační a pak bez potřeby závodit v mrazu) jsme jeli konečně na závody a to hned na Slovensko. Nechtělo se nám ani za mák, doma přece bylo tak krásně, ale těšili jsme se na spoustu kamarádů z Moravy, se kterými se setkáváme méně, než by se nám líbilo, a pak bylo přihlášeno dost známých zahraničních tváří, takže jsme měli příležitost zazávodit si ve větší konkurenci. Way na cool downu

Závody byly opravdu pěkné, povrch hodně hluboký, ale běhat se v něm dalo, celý víkend svítilo sluníčko a v okolí haly bylo dost prostor, kam mohl člověk vzít psa po doběhu vychodit. Zajímavé parkury stavěli jak Pavol Vakonič (Slovensko), tak Mia Laamanen (Finsko), její tratě se mi obzvláště zamlouvaly, je opravdová výzva s nimi poměřit síly. S kamarády jsme probrali spoustu věcí, vzájemně si zafandili a už se všichni těšíme na další akce. To je z reportáže vše, chtěla bych se teď blíže zabývat několika úvahami, které mě za víkend napadly.

Pochvaly vašich běhů

V Clean Runu se o tom už několikrát psalo a možná i v Psích sportech, ale je to taková drobnost, která se maskuje jako nedůležitá a přitom je užitečná - pokud vám po doběhu někdo přijde pochválit výkon (a věřte, že takových lidí je víc, než byste čekali, a méně, než byste si přáli), většinou to svádí k sáhodlouhému popisu, co všechno se podle vás nepovedlo. Není to zrovna nejlepší taktika, protože
1) dotyčný vám chce udělat radost, nestojí o rozbor vašeho běhu, většinou má dost starostí s tím svým,
2) pokud mu vysvětlujete, že se mýlí, protože běh, který chválí, vy považujete za hrozný, a on tak o agility buď nic neví, nebo má oproti vám malé nároky.
Výsledkem pouze bude, že vám běh neocení, i kdyby se vám zrovna povedl. Jestliže nevíte, co o svém běhu říci pěkného, odpovězte jednoduše "Děkuji."

Bára s Nyxem

Skoková gymnastika a závody

Mia postavila moc pěkný jumping, jako obvykle se překážky daly jít rovně, i když byly natočené šikmo. Pro Waye se mi ale zdály tak blízko, že jsem se obávala shozené tyčky, protože bylo navíc potřeba včas točit a nebyla jsem si úplně jistá, že dokážu včas říct povel (jaké má načasování povelu efekt na shazování). Protože ze skokové gymnastiky vím, že pes často podá lepší výkon, pokud mu psovod do práce prostě nekecá, rozhodla jsem se pro experiment a v úvodní sekvenci, která byla dost našlapaná, jsem běžela úplně bez povelů s výjimkou tunelů a slalomu. Way nezklamal a skutečně šel moc pěkně a čistě, bez chyby reagoval na povely tělem. Pořád si myslím, že je důležité slovní povely mít a jejich používání procvičovat, protože jsou v některých situacích potřeba, ale občas je užitečnější je na chvíli vynechat a věřit trochu svému psovi.

Když člověk trochu věří...

Zóny nám v sobotu moc nešly, ještě jsem si tak úplně nevěřila, ale na áčko se mu náhodou podařilo šlápnout, takže jsme měli první čisté agility za poměrně dlouhou dobu. Byla jsem připravená zóny opravit i za cenu diskvalifikace, takže jsem se rozhodla zkusit i samostatný slalom, který v tréninku děláme běžně, ale jak ho zvládneme v závodě? Kdo nic nezkusí, sice nic nezkazí, ale kdo dělá to, co dělal vždycky, taky získá jen to, co vždycky měl. Jediná cesta je pokoušet se hranice posouvat, kam až to půjde, a ve Wayově případě to je takový slalom, jaký vidíte na konci videa.

Plánování každé situace

Určitě jsem to zmiňovala v nějakém dřívějším článku - člověk by měl plánovat nejen vedení mezi překážkami, ale i svoje reakce, kdyby něco neklaplo a bylo potřeba psa opravit. Mně to významně pomáhá, když mám přesně rozmyšleno, jak zareaguji na úprk na startu nebo odskočenou zónu, dokáži být při opravách pohotovější a jistější. Druhý den jsem si nebyla jistá, jak půjdou Wayovi zóny, tak jsem si vymyslela, co budu dělat, když Way skočí zónu na kladině, udělá ji, ale nepočká na můj povel, zastaví se před zónou, sleze do strany, prostě jsem se snažila pokrýt každou možnost kromě jedné, která mě vůbec nenapadla - že Way zónu udělá přesně tak, jak má. Když pak na zkoušce seběhl (docela rychle) do 2on/2off a zůstal stát, koukala jsem na něj jak Puk. Ve snaze najet na nějaký scénář, který jsem měla připravený, jsem se ho pokoušela zlákat pohybem k další překážce, ale Way s sebou ani necukl. Nezbylo než mu dát volno a pokračovat v běhu. Zkoušku jsme stejně nedokončili, protože jsem se rozhodla opravit houpačku, ale i tak jsem byla dost příjemně překvapená.

Zóny byly pěkné i v agility, což mě vyvádělo z míry, protože jsem za léta zvyklá na to, že se jejich provedení v průběhu závodů spíše horší než naopak. Zajímalo by mě, jestli za to může dodržování kritérií, o které se poslední dobou snažím, a hlavně oddělování slovního povelu od pohybu, jak zdůrazňuje Amanda Shyne na mém oblíbeném DVD o zónách.

Když děláte chyby, potěší, pokud někdo udělá stejné

V jumpingu jsem si trochu pokazila průměr, nedařilo se mi držet načasování povelů a skončili jsme se shozenou tyčkou (druhá za víkend) a už jsem mu moc nepomohla do velmi těžkého náběhu (pro Waye), takže jsme na slalomu vyrobili odmítnutí. Jediné, co mě utěšilo, bylo, že Matěj Čuček dopadl na slalomu podobně. Pokud dokážeme dělat stejné chyby, třeba bych jindy mohla běhat stejně bez chyb, no ne?

Když budete věřit svému psovi, může vás překvapit

Celý víkend mě Way překvapoval. Nejsem si jistá, na co jsem valila oči víc, ale vysoko na seznamu by byl určitě úplně poslední běh. Původně jsem ho ani nechtěla běžet, protože se mi Way zdál už dost unavený. Ale potrénovala jsem si už slalom a zóny, jen odložení jsem se vyhýbala, neboť se všechny parkury daly jít z ruky. Pokud nejste připraveni dodržovat kritéria, pokud dojde k jejich porušení (vrátit psa na start, pokud se z něj zvedne), neměli byste po psovi činnost vyžadovat. Takže jsem se rozhodla zkusit odložení v posledním běhu s tím, že se kdyžtak vrátím, opravím si ho a bez běhu odejdu. Předpokládám, že už tušíte, co nastalo. Nechávám Waye na startu a odcházím suverénně do trati, zastavím a nechápu, proč už nemám Waye dávno za zadkem. Zvedám ruku a můj pes stále sedí, jako bychom odložení celý víkend cepovali. Tak mi opět nezbylo, než jeho vzorné volby odměnit během.

I když ne po stránce výsledků, první letošní závody pro nás byly nanejvýš úspěšné a nezbývá, než doufat, že zdraví bude sloužit, abychom si to mohli někdy zopakovat. Zbytek naší výpravy byl také úspěšný, Honza chodil na stupně vítězů s Pipem i Gondorem, Bára s Rohanem získala v součtu res. CACAg.

Takovéhle překážky musíme skákat :-)
| Informační e-mail | Vytisknout článek |
| Autor: KaTachyon | Vydáno dne 01. 04. 2011 | 6010 přečtení | Počet komentářů: 1

K tomutu článku nebyl doposud přiřazen žádný komentář!

 

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server