Seznam rubrik
  Vyhledávání

Vyhledat text

  Kontakt
Kateřina Lerlová
Pod Kopcem 6, Praha 4, 147 00
KaTachyon@seznam.cz
mobil: 608 261 592
  Hlavní menu
Hlavní stránka
Seznam rubrik
Kalendář
Download
Ankety
Odkazy
TOP 15
Online kurzy

Rozšířené vyhledávání

RSS

Právě se děje:
Protože nejsem schopná zabezpečit, že se mi nikdo nenabourá do systému a nezneužije emailové adresy, kterými se čtenáři přihlašuji, všechny jsem smazala a tu možnost zrušila. Některé články, které byly jen pro registrované čtenáře s rozšířením práv, tak zůstanou nedostupné.

Nic není nemožné, když člověk trochu chce a hodně maká.
Náš největší zážitek z mistrovství světa
Zážitek byla v první řadě hlavně příprava na MS, které nám letos vyšlo akorát do začátku školy. Mně se nakonec podařilo vyklouznout tak, že jsem mohla jet s tátou už ve čtvrtek ráno na tréninky, ale Bára musela zůstat v Praze a do Německa se chtěla dopravit v noci ze čtvrtka na pátek. Trochu nervózně jsme doma nechávali všechny psy včetně dvou štěňat (Qarkův brácha Nyx nakonec se nakonec stal Bářiným třetím psem) mamce na krku, ale s sebou jsme se do auta vzít nemohli.

Bohužel jsme vyrazili s mírným zpožděním a propásli jsme tréninky jak našich reprezentantů, tak mojí oblíbené Kanady (Susan Garrett startovala s oběma svými borderkami), ale i tak jsem se kochala, jak někteří lidé dokáží využít poměrně omezený čas k maximalizaci svého tréninku. Každý stát měl podle počtu svých zástupců vymezeno od nějakých sedmi minut až skoro půl hodiny, parkur byl rozdělený do tří samostatných sekvencí a reprezentanti jedné velikostní kategorie většinou trénovali na své sekvenci, pak si najednou všichni přesunuli o sekvenci vedle, dokud si každý nevyzkoušel všechno. Při hektickém tempu, kdy jeden pes dobíhal a druhý už měl odložení na startu jsem obdivovala týmy, které na MS závodily hned s dvěma psy. Trénink za takových podmínek vyžaduje perfektní soustředění u psa stejně jako u psovoda. Ne, že by všechno probíhalo bez problémů, jeden pudlík při smíšeném tréninku málo zastoupených států bral svému psovodovi neustále dráhu za ostatními psy, ale ve většině případů lidé i psi trénink zvládali bez zaváhání. Jako vždy byla radost pozorovat trénink anglických a amerických zastavovaných zón (i když jedna Američanka ve velkých měla sbíhanou kladinu a také se pak umístila celkově třetí), kdy se psi naprosto sebevědomě řítí do 2on/2off pozice a čekají na propuštění. Nezvyklý pohled to byl hlavně u šeltií, které stejným fantastickým způsobem překonávají i houpačku.

Zajímavý byl i výběr sekvencí jednotlivých států. Žádné překážky se nepřestavovaly (kromě výšky), a přesto bylo k vidění nepřeberné množství drah, někdo trénink využil jen k rozběhání psa na rovinkách a vyzkoušení si všech překážek, někdo se zaměřil hlavně na zóny (hlavně týmy se sbíhanou kladinou), jiný vymýšlel opravdu záludné náběhy do slalomu a někdo nebyl spokojený, pokud si nedal alespoň dva Alfy ("outy") za sebou. Nicméně nebylo pochyb, že drtivá převaha týmů je ve své zemi opravdovou špičkou a v jednotlivcích i družstvech se můžeme těšit na tuhé boje, kde budou rozhodovat setiny.

Po tréninku jsme se ubytovali v hotelu, pomohli Smočkům venčit psy a těšili se na večeři, když došla z domova od Báry zpráva, že se jí ztratil Nyx. Nebyl u nás zatím ani čtrnáct dní a trochu pomaleji se srovnával s naším hektickým životem, takže když se na procházce lekl bubnování na lodích, vzal dráhu a rychle ze ztratil v soumraku. Samozřejmě se rozjelo telefonování domů, kde už probíhalo pátrání po nejbližším okolí. Rázem nám bylo jedno, kdo vyhraje mistrovství. Chvíli jsme uvažovali, že počkáme do rána, a když se nic nezmění, pojedeme zpět do Prahy. Nakonec jsme ale vyrazili hned v noci.

V hlavě se nám proháněly vzpomínky na všechny ty psy, kteří zmizeli beze stopy, a naštěstí i takové, kde došlo ke šťastnému shledání. V půl jedné jsme se procházeli u Vltavy a vyřvávali jak na lesy. Děsily mě představy, kam mohl zaběhnout, černé štěně ve studené noci. Nedovolali jsme se ho.

Druhý den ráno jsme vstali brzo a ihned jsem na internetu začala psát na všechny stránky o ztracených psech a všechna fóra pejskařů, na která jsem přišla, dali jsme dohromady plakát s jedinými dvěmi fotkami, které jsme měli a opět ve třech vyrazili do terénu. Lepili jsme na sloupy, lavičky, zastávky, ptali se kolemjdoucích se psem, rozdávali telefony dělníkům na stavbách a křičeli a křičeli a křičeli... Kdo to zažil, umí si to představit, kdo ne, může být jen rád.

Bára a její psi

Nakonec jsme se v půli cesty potkali s tátou a otočili to domů, doufajíce, že by co nejdříve mohl zazvonit telefon s dobrou zprávou. Konečně jsme v naší ulici a najednou táta zaslechne šramocení u sousedů na zahradě. Koukáme jak blázni, že se na nás za plotem tetelí Nyx! Je nám záhadou, jak se tam mohl dostat, protože zahrada je oproti ulici alespoň o dva metry vyvýšená, ale zřejmě kopec nějak obešel a dostal se tam zadem. Bářini psi mají prostě neuvěřitelný orientační smysl, protože Nikýsek se spletl jen o dvě zahrady.

Jakmile jsme ho jednou našli, pochopitelně jsme neměli v úmyslu ho spustit z očí. To představovalo trochu oříšek, jak ho získat k sobě, komplikoval nám to již zmíněný výškový rozdíl. Tátovi se podařilo vysadit mě na zídku, abych mohla Nyxe protáhnout dírou v plotě. Jenže jakmile ten to zjistil, začal se mé šmátrající ruce obratně vyhýbat, sice s omluvným máváním ocáskem, ale to mu nakonec nebylo nic platné, nalákala jsem ho na sladká slůvka, nemilosrdně ho drapla ze postroj a s úspěchem procpala dírou na druhou stranu, kde už ho chytil táta. Je vážně super, když člověk bojící se výšek se přidržuje jen chatrného plotu, zápasí se štěnětem a při tom zírá na tvrdý asfalt :-) Ale jak mě táta bezpečně vysadil, tak jsem se i spustila a mohli jsme volat Báře a mamce, že už máme zase smečku kompletní. Nyx se kupodivu netvářil, že bychom mu nějak extrémně chyběli, sice se rád zase pomazlil, ale jinak se díval na přehnanou pozornost mírně tázavě. Za odměnu dostal flexi vodítko a my jsme znovu vyrazili za hranice.

Na MS skvěle zaválcovaly týmy ve small a medium. M-kový tým byl snad náš nejsilnější, který dosud Českou republiku reprezentoval a také to dokázali třetím místem v jumpingu družstev, všichni doběhli bez chyby. V jednotlivcích by také mohli do výsledku více mluvit, kdyby Martina neměla neuvěřitelnou smůlu a Kiki jí nepodběhla poslední skokovku (nejspíš se tam schovával nějaký nazgul). Bára se Safčou si doběhly pro druhé místo za loňskou mistryní Natashou s Dizzy. Ve velkých se nám nedařilo, Radek s Laky ve družstvech předvedli dva rychlé a čisté běhy, ale v jednotlivcích ji nějak nevyšel krok a spadla hned do první překážky. Olina s Djoem sice proběhla parkurem bez chyby, ale časem to stačilo jen na 37. místo (ztráta 3,08 s na první Lisu Frick). Zato Verča Krčmářová všem vytřela zrak, když po jumpu skončila ve smallících na třetím místě.

Mým oblíbencům se příliš nedařilo, nestihli jsme začátek jumpingu družstev, takže jsem se jen dozvěděla, že se kanadské družstvo složené z 2x Susan Garrett diskvalifikovalo. A až doma jsem zjistila, že si Susan špatně prošla parkur a to dokonce na dvou místech, takže jednu chybu sice po prvním psovi opravila, ale druhá jí unikla. Podrobnosti na jejím blogu. V jednotlivcích jí nevyšla s Feature úvodní sekvence a minula překážku (je to přeci jen velmi mladý pes). S Encore prošli stejně jako loni bez chyby, tentokrát na páté místo. Z Angličanů doběhl nejlépe bez chyby Dave Munnings, Gregovi s Detox padla laťka a Anthony s parkurem bojoval, až vybojoval 15 trestných bodů.

Finále všech běhů drásala moje nervy. Z velké části to bylo proto, že Němci bojovali s technikou, nefungovaly jim tabule se seznamem startujících týmů a výsledky, takže jsem si procvičila sčítání vícemístných číslic. Small a medium týmy opět ukázaly, že při dostatečném množství nervů se dostaví dostatečné množství diskvalifikací a šanci tak získají i původně neperspektivní týmy. V M družstvech nakonec byli v součtu s dvaceti trestnými body třetí Francouzi, po jumpingu sedmnáctí! A ještě větší šok přineslo belgické družstvo, které mělo v jumpingu jen 5 trestných bodů (9. místo) a v agility doběhlo bez chyby s fantastickým časem. Jako poslední startovali Finové, kterým by stačily na titul mistra "jen" tři čisté běhy, ale Oksa Sami udělal chybu a protože si Belgičani nebrali servítky a měli časový náskok i z prvního kola, pro Finy tak druhé místo znamenalo zklamání.

Verča v jednotlivcích zaválela, jednoznačně prokázala, že štěstí přeje připraveným, a díky jistému a přitom rychlému běhu v agility (s jedním infarktovým momentem) skončila celkově druhá. Určitě měl velkou smůlu Švýcar Nicola Giraudi, který sice o půl sekundy v agility všechny předběhl, ale v jumpingu zakopl a spadl na tunel, takže z toho byla akorát diskvalifikace. V medium to Báře se Safčou bohužel nevyšlo, do té doby předváděla samé čisté běhy s top časy, ale ve finále se Safča netrefila do sestupky na áčku, a celá hala řvala zklamáním, když se ukázalo, že měla dokonce lepší čas, než borderka Dizzy (celkově by z toho bylo druhé místo, ale v agility ji předběhla o dvě desetiny).

Jednotlivci large pochopitelně slibovali napjatou podívanou, protože z jumpingu mezi sebou měli minimální časové rozestupy, takže kdyby dokázal člověk utéct ostatním na zónách, teoreticky by mohl z jumpingové třicítky útočit na první pětku (nakonec se to téměř podařilo Američance Daisy Peel, se sbíhanou zónou si z jednatřicátého místa doběhla pro šesté). Chyby sice byly, ale hodně týmů dobíhalo čistě a rozhodovala tak neohroženost a odhodlání běžet nadoraz. Bylo pokochání dívat se na různé styly vedení, zón, sebevědomé náběhy do slalomu, těsné oblouky... I sebemenší chyba v podobě většího oblouku nebo pomalejší houpačky, které by si na normálních závodech nikdo ani nevšiml, tady znamenala významný pohled na časomíru, kde neúprosně naskakovala sekunda za sekundou. V agility už Derrett a Garrett dopadli lépe, Susan s Feature dokonce doběhla bez chyby s nejlepším časem a Greg s Detox na druhém místě předvedl, že jeho systém vedení má stále uplatnění. Ovšem Lisa Frick se nenechala zahanbit, ukázala, že má nervy z ocele, a obhájila z prvního místa titul mistra světa.

Co dalšího mě na MS zaujalo:
Američan John Nys mi dokázal, že chlupatá blue merle šeltie v medium se nerovná nudná podívaná. Po celé tři dny měli čisté běhy s časem patřícím mezi ty nejlepší týmy a nakonec byli odměněni druhým místem v jednotlivcích.
Ve všech kategoriích jednotlivců získali titul mistra týmy, které vyhrály i první kolo - ve small Kanaďanka Jessica Martin s šeltií Dice, v medium opět Angličanka Natasha Wise s borderkou Dizzy, v large Rakušanka Lisa Frick s borderákem Hossem.
Vzrostl počet borderek v medium, za UK ve družstvech dokonce startovaly jen borderky. Kolovaly zvěsti, že ne všechny byly změřené do medium. Zajímalo by mě, jestli by FCI nechtěla vymyslet postup, jak se v takovém případě k soutěžícím zachovat (třeba chápu, že tak tým změřili v domovské zemi, takže za to třeba ani nemůže, ale nemohlo by se to vyřešit dříve, než při přejímce na MS?)
V jednotlivých bězích si Češi vedli velmi dobře, kromě již zmíněných úspěchů české large družstvo vyhrálo agility a Petra Hamšíková s Larou po diskvalifikaci v jumpingu byla čtvrtá v agility.
Silvia Trkman nastupovala se dvěma psy, La a Bu, s oběma v jednotlivcích skončila čtvrtá. Její běhy vypadaly velmi lehce, jako by vůbec neběhala na mistrosvtví světa, ale odskočila si od nějaké práce doma na pár překážek. Přitom Bu měla ve družstvech nejlepší časy.
Na videích Guy Blancke na FB mi přišlo, že o vítězství nerozhodovaly sbíhané zóny (ne, že by snad nehrály významnou roli), ale krátké oblouky.

Kompletní výsledky z MS najdete na oficiálních stránkách. Příští rok je mistrovství ve Francii a v roce 2012 je EO v Británii (to vím zejména proto, že jsem na MS ukradla plakát a mám ho teď vylepený v pokoji :-D). A nechtěl byste někdo dělat kouče na World Agility Open 2011?


| Informační e-mail | Vytisknout článek |
| Autor: KaTachyon | Vydáno dne 16. 10. 2010 | 6544 přečtení | Počet komentářů: 3

K tomutu článku nebyl doposud přiřazen žádný komentář!

 

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server