Seznam rubrik
  Vyhledávání

Vyhledat text

  Kontakt
Kateřina Lerlová
Pod Kopcem 6, Praha 4, 147 00
KaTachyon@seznam.cz
mobil: 608 261 592
  Hlavní menu
Hlavní stránka
Seznam rubrik
Kalendář
Download
Ankety
Odkazy
TOP 15
Online kurzy

Rozšířené vyhledávání

RSS

Právě se děje:
Protože nejsem schopná zabezpečit, že se mi nikdo nenabourá do systému a nezneužije emailové adresy, kterými se čtenáři přihlašuji, všechny jsem smazala a tu možnost zrušila. Některé články, které byly jen pro registrované čtenáře s rozšířením práv, tak zůstanou nedostupné.

Nic není nemožné, když člověk trochu chce a hodně maká.
MR BCCCZ 2008
Letos ve spolupráci s klubem borderek zajišťovali přípravu a hladký průběh mistrovství Míša Bakrlíková a Honza Smoček, který se opět vzdal běhání se svými psy ve prospěch organizace. Do areálu v Rozkoši u České Skaice mimo spousty Čechů a několika Slováků přijeli i Maďaři, Poláci a Litevci. Přihlášené Rusky nakonec nedorazily, protože se jim nepodařilo na ambasádě včas vyřídit potřebné doklady. Většina z nás přijela už v pátek, abychom se mohli ubytovat v chatkách, postavit stany a vykoupat psy v blízkém jezeru. Nebylo zrovna dvakrát čisté, ale ve vedru, jaké ten víkend panovalo, to bylo psům šumafuk. Na dvou parkurech posuzovali Zdeněk Spolek a rakouský rozhodčí Bernd Hüppe.

Ještě před mistrovstvím jsem se rozhodla, že dodělám celou kladinu včetně zóny, Way ji pravděpodobně stejně nikdy nebude běhat tak rychle, jako kdybych ji učila správně už od štěněte a alespoň se tak na závodech zbavím jedné skočené zóny. Během jednoho tréninku jsem tedy začala běhat kládu od vrcholu sestupného prkna, až jsem se backchainingem propracovala k celé kládě. Way po kvalifikačkách, kdy ji mohl skákat jak chtěl, při prvním pokusu běžel vesele dopředu, až jsem málem nestihla zavolat "nose". Na to zabrzdil tak rychle, že málem udělal na čumáku stojku. Ve všech dalších případech pak zoufale zpomaloval, navíc pokud jsem před ním, tak dělá stabilně a bez zaváhání jen 2on/2off. Takže po tři čtvrtě roku tréninku jsem tam, kde jsme začínali. Áčko jsem měla příležitost si v rychlosti vyzkoušet jen po kvalifikačkách, kde po dvou skocích, které jsem neodměnila, došel k názoru, že by mohl sbíhat.

Začínala jsem speciálem jumpingem, kde jsem byla nadšená, že můžu hned dvakrát udělat absolutní top spin neboli Ketschkera. Way ho sice zvládl super, bohužel mi to bylo houby platné, když jsem mu málo uhnula a hned třetí překážku mi skočil zpátky. Byli jsme tak rozhrkaní, že jsem parkur pak vzdala. Kromě úvodní sekvence #1 - #4 na něm byl totiž zajímavý i trojskok do cíle, který dělal mnohým psům potíže, shazovali prostřední tyčku nebo poslední dvě, bylo vidět, že jim prostě nevychází krok. Nevím, jak by v tomhle případě dopadl Way, ale zkoušela jsem to před kvalifikačkami na cvičáku a to s tím neměl problémy, bral to jako jumping grids a hned z dopadu se odrážel do dalšího skoku, krásně mu to vycházelo. Asi si myslel, že oproti metru a půl to je sranda. Řekla bych, že by se na trénink víceskoků nemělo zapomínat, protože když si je rozhodčí postaví do cíle, nemusí mu vadit jejich přestavba při výkonnostních kategoriích.

MR BCCCZ 08 - Jumping speciál

Agility speciál od Zdeňka nebylo nijak zvlášť těžké a jedinou chybu, kterou jsem měla, byla skočená sestupná zóna na áčku. Na kládě mi Way udělal 2on/2off a nechala jsem ho u toho, protože kdybych chtěla čekat, než dá čumák k zemi, taky bych se nemusela dočkat. Potřebuje nejdřív víc tréninku doma, než ho budu dusit na závodech.

MR BCCCZ 08 - Agility speciál

Dopolední program tím pro mě a Tachyona skončil, takže jsem chvíli sledovala jumping Youngies, než jsem šla fotit závody štěňat. Youngies jsou Honzův nápad, protože z vlastní zkušenosti ví, jak začínajícím týmům prospívají jednodušší parkury bez těžkých náběhů do slalomu nebo složitého točení pro získání sebedůvěry. Oldies, psi nad osm let, zase měli kategorii sice na large skokovkách, ale bez houpačky, a mohli se poměřovat rychlostně a schopnostmi mezi sebou, aniž by je znervózňovali mladší a energičtější soupeři.

Štěňata byla rozdělená podle věku na psy mladší deseti měsíců a psi mezi 10. a 18. měsícem. Zvláště u mladší kategorie bylo jasně znát, že měli navrch starší a vyspělejší psi, zkušenosti psovoda s vedením také významně pomáhaly. První kolo představoval barelový běh, kdy psi probíhali rovným tunelem, šněrovali se mezi třemi barely a zase vyrazili do rovného tunelu.

MR BCCCZ 08 - štěňata barelový běh

O polední přestávce nám Hüppe postavil agility družstev a Zdeněk jumping jednotlivců. Obojí jsme si měli prohlédnout během hodiny a půl a navíc jsme to ještě nesměli zapomenout. U Zdeňka to bylo samé točení, prošla jsem si parkur třikrát, a pokaždé jinak a špatně, než jsem našla všechna čísla a zjistila, že náběh do slalomu není až tak těžký, jak jsem si myslela. Táta na tom byl podobně, i když on našel ještě obtížnější variantu než já.

Protože oba parkury se běžely současně a v jednotlivcích běžel člověk podle svého čísla, kdežto ve družstvech se startovalo podle jména družstva, nastávaly zmatky při kolizích startů jednoho člověka na dvou parkurech. V souvislosti s tím mě dost mrzelo, že závodníci nenosili svoje čísla, protože jsem tak promeškala přípravu na svůj běh - člověk, kterého jsem hlídala jako signál k dojití pro psa, běžel vedle, a protože další neměli u sebe čísla, zjistila jsem to až se zpožděním.

Zdeňkův parkur jsem nezaběhla úplně podle svých představ, oblouky jsme měli větší, než jsem chtěla, a naopak před dvojitou jsem ho dost nevyvedla a propadl skrz ni. Zato v celkem problematické pasáži #15, #16, #17 mi udělal velkou radost, když jsem ho mohla vést na dálku. Většina týmů zvolila bezpečnější frontcross před #16, ale psovod byl většinou dost daleko, a pes tak měl velký oblouk. Jak jsem potom zjistila, svým vedením jsem ztratila jen 1,28 s na Maďarku Annu Eifert, ovšem kdybych navedla lépe Waye na dvojitou, o nějaké desetinky bychom ještě přišli.

MR BCCCZ 08 - Jumping Individual

Družstvo jsem měla s tátou a Míšou s Bařkou, jmenovali jsme se Tři sestry Kamikaze, protože u táty nebylo jasné, jestli družstva poběží, Bařka si u každé tyčky hází mincí jestli ji nechá ve vzduchu a já hodlala s Wayem trénovat na zónách. Tachyon se mi na kládě rozeběhl tak, že když jsem zařvala povel na zónu, málem ji přeletěl a zůstal jen zadními na kraji. V očích jsem mu viděla takový zmatený výraz "Sakra, jsem moc daleko, kde mám udělat ten nose target?!", takže jsem ho propustila, když dal k zemi alespoň bradu. Diskli jsme se vzápětí na tom, že jsem nechtěla chodit za tunel, ale Waye jsem málo poslala na #12, takže ji minul a já mohla áčko udělat v klidu. Byla jsem připravená, ho v případě odskočení zkusit ještě jednou a pak odejít z parkuru, ale Way kupodivu áčko skoro seběhl už napoprvé s několika dotyky zóny, takže jsem nadšeně odešla rovnou.

MR BCCCZ 08 - Agility Teams

Tak si totiž představuji trénink na závodech - pokud má člověk nějaký problém a potřebuje psa třeba vrátit na zónu, nevidím důvod mu v tom bránit. Ale nechápu, proč někteří po dobrovolném disku za opravení chyby dál pokračují v běhu nebo psa na zónu pošlou dvakrát, třikrát... To už mi přijde jako zdržování a nezdvořilost vůči rozhodčímu i dalším závodníkům. Pokud chci něco opravit, tak rychle, abych nikomu nepřekážela a šup ven z parkuru, kde můžu psa odměnit.

Po skončení závodů se rozdávalo stejně jako loni víno a to na počet psů, nikoli psovodů, čím víc psů, tím víc veselí. Večer se pořádala diskotéka, za začátku se sice na parketu tancovalo hlavně se Smočkovic dětmi, ale když jsem před půlnocí odcházela, zábava se zdála být v plném proudu. K závodům patří i vyprávění o tréninku, běhání a životě vůbec.

V neděli jsme začínali jumpingem Tachyon Trophy od Bernda Hüppeho, neboli soutěží o nejrychlejší border collii, zatímco na parkuru agility běhali svoje druhé kolo Youngies & Oldies. Hüppe postavil opravdu pěkný parkur, ale my s Wayem jsme neuspěli, to bylo snad poprvé, kdy jsme se diskli za tři odmítnutí, děsně jsme po parkuru bloudili. Věřili byste, že pes dokáže minout rovný tunel? No, Waye jsem nestáhla po #7 a celý si ho oběhl. Následně jsem hrozně řešila pasáž #13 - #16, kde jsem si chtěla od slalomu naběhnout bokem, Waye poslat do kruhu a přivolávat ho přes #14. Místo toho jsem málem proběhla skrz #7 a Way mi vyhnul kruh, pak na #15 se točil ven, já zaspala, po tunelu jsem volala zoufale: "Over!", tak šel Way rovně na #19. Prostě děs :-) Vyhrál moc pěkným během Radek Hošta, Tachyon Trophy byla poslední možnost, jak se kvalifikovat na finále speciálu.

MR BCCCZ 08 - Jumping Tachyon Trophy

Před odpoledními běhy měla štěňata svůj tunelový běh, ve kterém hlavně ti mladší statečně bojovali, aby trefili nejen správnou díru tunelu, ale aby trefili vůbec tunel. Nicméně to všechny zúčastněné bavilo a snad jim nadšení vydrží i do další kariéry.

MR BCCCZ 08 - štěňata tunelový běh

I finálové běhy mistrovství se běžely zároveň na dvou parkurech, i když jednotlivci začínali s půlhodinovým odstupem, aby nejlepší týmy spolu nekolidovali. S jedním diskem jsme tak jako družstvo běželi nejdříve jumping Zdeňka Spolka, který byl tentokrát dost snadný, i když ne zcela prost pastí, z 84 týmů se jich 33 diskvalifikovalo. Jako Tři sestry Kamikaze jsme si nevedli špatně, i když každý jsme utržili nějaké trestné body, Way hned na začátku shodil #4, ale jinak se mi podařily udělat dva blind crossy, jeden za tunelem #10, druhý za #15. Jinde než za tunely dělám BC jen málokdy, protože Way se nestahuje automaticky ke mně, ale vyráží dopředu na překážku, kterou má právě před sebou.

Na nejlepších pět týmů se přerušilo běhání jednotlivců a Honza šel finále komentovat. Díky vzrůstajícímu napětí se několik týmů vehnalo i do disku, ale to se už na vrcholových soutěžích občas stává - je to otázka schopností a štěstí stejně jako nervů. Protože štěstí přeje připraveným, s jedinou chybou doběhla JUNIOR REPRE (1. kolo - 4. místo), s chybou a trestnými body za čas ji následovalo Bad Luck (1. kolo - 1. místo) a Brno (1. kolo - 7. místo). Jako jediné družstvo zaběhli tenhle parkur bez chyby Ayky Kids (1. kolo - 11. místo). V součtu nakonec kralovalo Bad Luck, druhá byla JUNIOR REPRE a třetí ET Team (2. a 5. místo).

MR BCCCZ 08 - Jumping Teams

Agility jednotlivců od Bernda Hüppeho bylo...obtížné, jak se na mistrovství patří. Je snadné udělat si obrázek z výsledků - 78 startujících nastoupilo před první překážku, aby parkur pokořili, a jen 19 z nich se probojovalo až do cíle, z toho pouze čtyři neutržili cestou žádný trestný bod. My s Tachyonem jsme skončili hned na začátku, když místo do slalomu šel do tunelu. Myslím si, že to je proto, že šedý slalom špatně vidí, protože s ním občas míváme potíže, a Way tam nebyl jediný, kdo ho netrefil nebo dokonce proběhl skrz. Mám pocit, že jsem četla, že psi jsou barvoslepí a vidí proto červenou jako zelenou a obojí vidí jako šedivé, ale je možné, že si to pamatuji špatně nebo to je úplně jinak. Ale zvládl bez problémů absolutní top spin mezi #2 a #3, těsné točení za #9 i rozlišení mezi kládou i tunelem.

MR BCCCZ 08 - Agility Individual

Finalisté běželi opravdu s plným nasazením a vítězství i titul mistra republiky získal Radek Hošta s Keanem. Druhým v agility i celkově byl Standa Nehyba s Ergym a třetí místo v agility si vyběhal Litevec Valciukas Algirdas. Celkově třetí byla ovšem Alena Smolíková už s trestnými body za čas. Z našich dopadl nejlépe táta, dvojnásobný mistr republiky, v agility šestý s trestňáky za čas, celkově devátý.

Mistrovství tím ovšem nekončilo, dvacet dva týmů ještě mělo šanci se ukázat ve finále speciálního závodu do kterého se kvalifikovali ti nejlepší ze sobotního jumpingu a agility a nedělního Tachyon Trophy. Agility jim postavil Zdeněk Spolek. Fantastickým výkonem se na něm ukázal Radek Liška s Lucky, když díky plynulému vedení a rearcrossu za kládou na pravou ruku stáhl Lucky po sbíhané zóně krásně do správné díry tunelu. S časem 36,43 s získal krásný náskok před druhou Martinou Wasserbauerovou s Cage (39,07 s).

MR BCCCZ 08 - Agility Finále speciálního závodu

Ihned po doběhnutí se začalo s vyhlašováním vítězů a rozdáváním cen umístěným v jednotlivých bězích i v součtech kategorií. Každý, kdo si počkal na konec ceremonie, pak dostal na svého psa speciální bordeří černobílé agilitní vodítko.

Více fotek najdete zde: www.lerl.info/bc/photos/MRBCCCZ08/.

MR BCCCZ 08 - agility speciál
MR BCCCZ 08 - obíhání barelu
MR BCCCZ 08 - navádění okolo barelu
MR BCCCZ 08 - stavění parkuru
MR BCCCZ 08 - agility družstev
MR BCCCZ 08 - mistrové ve družstvech
MR BCCCZ 08 - mistrové v jednotlivcích
MR BCCCZ 08 - koncentrace před startem
| Informační e-mail | Vytisknout článek |
| Autor: KaTachyon | Vydáno dne 16. 06. 2008 | 4088 přečtení | Počet komentářů: 0

K tomutu článku nebyl doposud přiřazen žádný komentář!

 

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server